Paperbag Writer ukončil svou pouť blogosférou v únoru 2004. Jeho nástupcem se stalo Satori v Brně.

paperbag writer

weblog o lidech, hudbě, filmu, Brně & dospívání v muže

středa, 31. prosince 2003

poslední letošní zápis 13:34

Původně jsme s kamarádama dnešní noc zamýšleli strávit od začátku až do konce na Flédě, nakonec se do toho ale přimíchaly další dvě mikroakce a já jen doufám, že se mi zítra podaří dostat do hlavy aspoň kousek skript…

Ve 21:40 vysílá ČT2 (údajně perfektní) dokument o krádeži loutky Mufa, nazvanej Mufíme si pomáhat — tak si nastavte video (přece se nebudete na Silvestra čučet na bednu).

A všechno nejlepší do novýho roku, samozřejmě :-)

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

úterý, 30. prosince 2003

být gentlemanem 19:35

Knížka The Laws of Etiquette, která vyšla v Philadelphii před sto sedmdesáti lety, a která se díky Projektu Guttenberg dočkala e-verze, stojí za přečtení, pokud hodláte v noci na 1. 1. 2004 udělat tlustou čáru za svým nešťastným životem šmudly, kterej neví, jak se vede konverzace, jak se píšou (a pečetí) dopisy, a jak se zachází s dámou.

Do not be for ever telling a woman that she is handsome, witty, etc. She knows that a vast deal better than you do.

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

pondělí, 29. prosince 2003

fotky rychtařů: lepší než prozac 23:19

Vždycky, když mě to na světě pomalu přestává bavit, sáhnu po osvědčený medicíně: fotkách z parties. Duši zneuznanýho génia nemůže nic povznést výš, než obrázky malčiků a děvoček, kteří mají strach jen z jedný jediný věci: toho, že maminka pozná, že tripovali.

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

neděle, 28. prosince 2003

nepovinná četba III. 15:55

Složka Zaujalo_3 v mých bookmarcích už přetéká, takže odložte program na následující hodinu a vydejte se po odkazech…

V The Devil's Web Gallery si můžete prohlédnou devětadvacet úžasnejch plakátů k ranným pornografickým a klasickým céčkovým filmům; poster Nudes Inc. bych rád viděl na stěně svýho pokoje, jen škoda, že rozlišení nepostačuje pro tisk a originál stojí čtyři sta dolarů…

Pokud přes vánoční prázdniny dáváte dohromady vlastní netovou stránku, možná přijde vhod kolekce fantastických vzorů na pozadí squidfingers / patterns; ozdobná grafika nemusí být vždycky zlo, ze kterýho bolí oči a hlava…

Yamaha na svým oficiálním webu nabízí ke stažení šablony pro skládací modely motorek, Kofola zase spoustu promo materiálů, včetně (skvělejch) televizních reklam.

Pokud máte, tak jako já, rádi Japonsko, od galerie starých pohlednic ze Země vycházejícího slunce hned tak neodtrhnete oči. Narozdíl od trpaslíkovejch, brukvovejch a hráškovejch Čechů Japonci opravdu vědí, jak má vypadat zahrádka (a hrubý domácí rozpočet per capita).

A ještě k tomu HDP na hlavu: zajímavý přepočty najdete na stránce Licence fees and GDP per capita. Věděli jste, že průměrný obyvatel Etiopie by na jednu licenci Windows XP dřel šest let?

Něco pro fotografický nadšence: lomoefekt snadno a rychle pomocí Photoshophu.

Ještě k Japonsku: server origami.cz vám možná pomůže ukrátit čekání na rok 2004. Spousta nákresů, rad a odkazů — co může ohýbač papíru chtít víc?

související příspěvky

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

sobota, 27. prosince 2003

železnice pro divoký východ 03:33

Dvojka teď v noci opakovala jeden starší díl pořadu Ve dveřích je A. G.; zaostřeno bylo na výstavbu novýho, od centra odkloněnýho brněnskýho nádraží.

Magistrát jihomoravský metropole by se v menším městě na americkým středozápadě poloviny devatenáctýho století cítil jako ryba ve vodě: bez železnice si totiž podle většiny jeho členů Brno neškrtne. Pokud nebudeme mít nový nádraží za osmadvacet miliard korun (což je netto cena, tj. bez dalších nákladů na podpůrnou infrastrukturu atd.), do pár let se tu budou ulicema kutálet chuchvalce klestí. Nikdo s nama nebude kamarádit, všichni se nám budou smát. Kouzelně to shrnul Jaroslav Josífek, hlavní architekt města: Brno nemá perspektivu. Ale má šanci ji mít.

To by byl stručný úvod do myšlení magistrátu. Přepněmež na můj pohled na věc.

Brno (narozdíl od pana Josífka) perspektivu . Ta perspektiva není v monstrstavbě za desítky miliard korun, podporovaný v době úpadku železnice mimořádně pochybnýma argumentama o přílivu investorů a pracovních sil. Ani pětadvacet nástupišť neudělá z Brna evropský velkoměsto, dokud bude na Svoboďáku proluka, dokud naproti starýmu nádraží bude přes půl (shořelýho) bloku viset dvacetimetrovej plakát Aggasiho a Grafový, dokud bude magistrát povolovat takový sodomie na tváři centra, jakou byla výstavba novýho Špalíčku, dokud nebude ve Štatlu kde zaparkovat, dokud sem nebude kromě dvou velkejch veletrhů a jednoho závodu motorek ročně proč jezdit (a navíc rychlovlakem).

Pánové a dámy, nevybíjejte si, prosím, komplexy vůči Praze. Za těch osmadvacet miliard zkuste dokončit výstavbu velkýho městskýho okruhu. Na Jižním centru vysázejte stromy a podél řeky udělejte krásnou cestu pro víkendový procházky a projížďky na kole. Věnujte se drobnejm detailům — dávejte do pucu zašlý zákoutí, tak, jak se vám to povedlo v Denisových sadech a na Špilase. Investujte do univerzit — to je ten nejlepší způsob, jak sem přitáhnout mozky. A ty pro Brno udělaj mnohem víc, než mašinky.

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

pátek, 26. prosince 2003

na co jsem se koukal? (doplněno: výsledky) 14:22

V posledních dnech jsem zkoukl čtyři parádní filmy. Poznáte je podle hlášek?

1: »A Marie Curie Sklodowská byla podle vás taky ženská?«

2: »Máte volný pokoj?« »Máme je volné všechny, od doby co odklonili dálnici.«

3: »Omlouvám se za to, že jsem k vám nebyl zcela upřímný. Omlouvám se za to, že jsem nedával najevo to, co opravdu cítím. Promiňte mi, pane, že jsem vám neřekl dříve, že jste starý, zdegenerovaný sadista.«

4: »Posraný mobily. Posraný smsky. Posraný Brno. (…) Posraný vztahy. Posraná láska. Posraný rozjezdy.«

Vím, že je to těžký, ale za chvíli přemýšlení a vzpomínání snad uznání čtenářů tohohle blogu stojí; vždyť o ně sám už půl roku usiluju :-)

nápověda

Nakonec vám to aspoň trochu usnadním. Jeden z těch čtyř filmů je ranným dílkem mýho milovanýho režiséra. Jeden je opravdu hodně strašidelnej. Jeden je skvělá polská komedie, kterou jste už několikrát mohli vidět v televizi. A k jednomu nápovědu snad ani nepotřebujete…

výsledky (sobota, 14:20)

Tramtadadadá… první dvě správný odpovědi nechal v komentářích Auggie: Psycho (2) a Nuda v Brně (4). Pak si Marylynn a Edward rozpoměli na skvělou polskou Sexmisi (1). No a nakonec Jezevec Antal uhodnul u nás málo známý Kubrickovy Paths of Glory (3). Budiž všem třikrát provoláno hurá, jsou dobří :-)

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

čtvrtek, 25. prosince 2003

rozbaleno 01:15

Odmala jsem byl chlubílek, neodpustím si to ani tentokrát ,-)

Pod stromečkem jsem (mimo jiné) našel župan (konečně můžu zahodit ten, kterej mi před třema rokama prokousali mí milovaní potkani, budiž jim trávník na zahradě lehkej — což nijak nesouvisí s tím županem, samozřejmě), hrnek (dvoudecák, kterej svým vzorem ladí s mou čajovou soupravou, mám teď z čeho pít maté a nic než maté), dvoudílnou knížku Slavné fotografie (cokoliv z produkce Taschenu mě potěší, tohle ale dvojnásob) a dýmku. Krásnou petersonku z červenýho dřeva. Zejtra se ji pokusím zakouřit, tak držte palce, ať to nezkopu. A ať na tom náledí přivezu do Brna babičku živou a zdravou…

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

úterý, 23. prosince 2003

Kašpík uděluje ceny 17:54

Ke konci roku patří cukroví, koledy a… žebříčky. Neumím péct ani zpívat, takže se rovnou pustím do udílení rádobycen Paperbag Writer Awards.

podnik roku

Spousta možností — ale výběr je vlastně vcelku jednoduchej. Čajovna u bratra šťastného vlka (Ústí nad Labem, ul. Velká Hradební) je důkazem, že čajovny nemusej nutně být doupatama pseudobuddhistů. Veselá husa (budova Husy na provázku, Brno, Zelný trh) nezavírá, dokud se bavíte; dobře hrajou, no a ta plzeň… Living Stone (Brno, Dominikánský náměstí) je jediný místo v Brně, kde se dá ve tři ráno zatančit ploužák. No, a asi nebudete překvapení, když pomyslnou medaili udělím Air Café (Brno, Zelný trh)… krušovice, kofola i polibky tam chutnaj obzvlášť dobře.

pití roku

Letos jsem prožil pár krásnejch večerů u otevřený lahve Merlot & Cabernet; pár dlouhejch odpolední jsem si zpříjemnil konvicí čaje genmaicha, no a Pilsner Urquell je pořád mý nejoblíbenější pivo. Ale vítězem je na celý čáře kofola; osvěží uchvácený tělo, potěší jazyk žízní přilepenej k patru, pročistí hlavu, nikdy neomrzí… a díru do kapsy taky neudělá.

písnička roku

Pokud se omezíme na ty, který letos proběhly rádiem, Paskvilem a jánevímčímvším, vcelku bez konkurence vítězí There There (Radiohead); dlouho, sakra dlouho si budu pamatovat ty tamtamy a Yorka, jak zpívá »just because you feel like, doesn't mean it is there…«. Písničkou, u který mi vždycky naskočí rok 2003, bude ale Everybody Hurts (R.E.M.); já vím, je stará a sentimentální, jenomže… sedla.

zjištění roku

Reports that say that something hasn't happened are always interesting to me, because as we know, there are known knowns; there are things we know we know. We also know there are known unknowns; that is to say we know there are some things we do not know. But there are also unknown unknowns - the ones we don't know we don't know.

Donald Rumsfeld [audio]

cigarety roku

Párkrát mi dělaly velice příjemnou společnost Lucky Strikes v měkkým; sladkohořká chuť, kvalitní a dobře hořící tabák, vlasy po nich nesmrdí, ale voní. Trofej si ale zaslouží Startky, který jsem narychlo kouřil před příjmačkama, který mi každý ráno pomáhaj rozlepit oči, a u kterejch jsem si letos několikrát srovnával život. Krátký červený kamarádky.

browser roku

Čím dál tím častěj používám Operu 7.2; to pro všechny ty fičury, který se hodí html–kutilům — deformace stylů, rychlý vypínání obrázků, validaci jednou klávesovou zkratkou… ruku do ohně bych ale dal jenom za Firebird 0.7. Rychlej, stabilní, maximálně funkční prohlížeč se spoustou plug-inů ke stáhnutí, výbornou podporou CSS 2 a praktickými záložkami. Vy ho ještě nepoužíváte, zpátečníci?

finále: to nej- roku 2003

Kofola

Já ji fakt miluju.

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

neděle, 21. prosince 2003

Perverzí k výdělku vs. Prci, prci, prcičky 12:33

Na žurnalistice jsme před časem odevzdávali čtyřstránkovou »reflexi dvou kulturních produktů, které se vůči sobě staví nepřátelsky«; rozhodl jsem se srovnat Perversion for Profit, krátkomentrážní americkou agitku ze šedesátejch let, která měla všechny měšťáčky varovat před sexuální revolucí, a Prci, prci, prcičky (představovat, myslím, netřeba). Práce byla přijata, no a teď si Perversion for Profit versus American Pie: co patří a co nepatří dospívajícím do rukou můžou užít i čtenáři Paperbagu. Dokument je ve formátu .pdf, budete potřebovat Adobe Reader.

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

pátek, 19. prosince 2003

flash cutie (náhlá koc) 23:35

Přihodilo se mi něco magickýho.

Odpoledne jsem si v tom úzkým průchodu mezi Českou a Veselou rovnal věci v brašně; najednou ke mě přilítla strašně pěkná holka s kouzelnejma očima a… rozpačitě se usmála. Nic víc. Stála na krok ode mě tak tři vteřiny, a i když neřekla ani ň, bylo mi jasný, že si mě s někým spletla. Opětoval jsem úsměv a šel dál.

O pár minut pozděj jsem postával před Barvičem a Novotným; zas mě tam probodly ty oči, zase jsme se oba usmáli na toho druhýho, a… zase se ztratila v davu.

Půl hodinku na to jsme se míjeli na Římským náměstí. Každej jsme se koukali jinam; dusil jsem se při tom smíchy, a ona asi taky, protože když jsme na sebe při posledním kroku cukli pohledama, vyměnili jsme si to samý gesto, jako dvakrát před tím. Těžko říct, jak vypadal ten můj úsměv — jejímu by slušel (bůhvíproč míň a míň používanej) přídavek líbeznej.

Čekáte pointu? To si raděj pusťte něco s Julií Roberts. Jakýkoliv z prstu vycucaný pozvání na kafe by to celý shodilo na úroveň bravíčkovskýho Tenkrát poprvé. Pokud neznáte ten fantastickej, jen těžko popsatelnej pocit, se kterým jsem dneska ve Štatlu sháněl poslední číslo Cinepuru, jste chudáci.

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

středa, 17. prosince 2003

znepokojující genderové otázky 23:06

Myslíte si, že by Červená karkulka dokázala mnohem víc než jen donést košík s jídlem?

Opravdu musela Sněhurka zemřít a znovu obživnout jen kvůli pěkné tvářičce?

Zajistilo Křemílkovi a Vochomůrkovi soužití v Pařezové chaloupce šťastný partnerský život?

Gender centrum vyhlašuje soutěž o nejlepší genderově senzitivní přepis pohádky. Opravdu.

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

pondělí, 15. prosince 2003

drobný radosti 21:07

Pytlík pečenejch kaštanů: 20 korun.

Kostka tureckýho medu: 16 korun.

Koukat se s bolavým bříškem na oslíky a poníky na Moraváku: neocenitelné.

Infantilním…

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

neděle, 14. prosince 2003

Kašpík se odhaluje (a přeje hezký Vánoce) 18:04

Rád bych si to odbyl dřív, než začne to opravdový šílenství, a než vánoční spoty ostatních blogů beznadějně zahltí RSS agregátory. Přeju pěkný svátky všem čtenářům — jak těm pravidelnejm, tak i lidem, kteří se sem dostali ze Seznamu při hledání nahých fotografek. Nezadavte se rybí kostí, nevztekejte se, až vám z novejch mobilů nepůjdou odeslat MMS zprávy, neužírejte se závistí, že má soused hezčí stromek, do nikoho v lednu nehustěte, kolik jste za těch pár dnů přibrali a jak to nejde dolů… prostě si užívejte volna (pakliže ho máte) a pořádně si zkažte bříška.

A dárek od Kašpíka? Co takhle menší odhalení?

Michal Kašpárek, 1991

Jo, su to já. Bylo mi sedm a těšil jsem se na Lego Technic.

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

pátek, 12. prosince 2003

alkohol na veřejnosti? jen když ho do vás leje magistrát 22:31

Strážníci pokutovali pití alkoholu na ulici

Čtyřsetkorunovou pokutu zaplatil jednapadesátiletý muž, který na Dornychu volně na ulici pil alkohol, čímž porušil vyhlášku Magistrátu města Brna.

MF Dnes, 12. 12. 2003, C2

Je to zvláštní — když město v říjnu pořádalo Slavnosti vína (psal jsem o nich), nejdobytčejší akci v historii Náměstí Svobody (pokud nepočítáme jeho přejmenování na Hitlerovo, což mu stejně ale vydrželo jen jedinej den — Adolf se urazil, když ho uviděl), nikomu to nevadilo. Pantáta, kterej si otevře na ulici lahev a holt to nemůže zdůvodnit jako největší kulturní akci roku, má smůlu. To je dvojí metr jak prase.

V Brně to začíná pěkně smrdět. Poprvý za svůj rok a půl dlouhej voličskej život se fakt tluču do hlavy za to, komu jsem dal ten svůj teňounkej hlásek — a i když mý preference míří hooodně doprava, na regionální úrovni mi začíná být čím dál sympatičtější jedna malá strana z levý části politickýho spektra. Musíme tu provětrat.

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

čtvrtek, 11. prosince 2003

hej hola, sluchátka na uši a buďte hezky jako já 01:31

  1. Jethro Tull — Fat Man
  2. The Jimi Hendrix Experience — She's So Fine
  3. Radiohead — Let Down
  4. Simon & Garfnukel — The Only Living Boy In New York
  5. The Frames — Pavement Tune

Udělejte si někdy malej výlet do Björnsenova sadu, sedněte si tam na lavičku, zahryzněte se do chleba se salámem a hermelínem, pokuřujte, poslouchejte, a hlavně se nezapomeňte na celej svět okolo naprosto bezdůvodně usmívat…

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

středa, 10. prosince 2003

Hana, Kašpík a Hana 12:11

Hana, Kašpík, Hana

Vytvořte si vlastní komix na oficiálních stránkách Hany a Hany… (a taky ty dvě nezapomeňte svléct!)

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

neděle, 7. prosince 2003

překvapivě fajn víkend 21:33

Když jsem v pátek přišel na to, že přespříští týden budu psát tři zápočtový testy místo předpokládanýho jednoho, a že jsem navíc někde vytrousil kartičku do Moravský zemský knihovny, což se de facto rovná ztrátě klíče od domu, moc veselo mi nebylo. O dva dny pozděj mám ale překvapivě dobrou náladu.

Popořadě: nejdřív jsem při listováním učebnicí filozofie zjistil, že si toho ještě hafo pamatuju ze střední školy. Hurá. Potom jsem se dozvěděl, že má esej o klíčovým problému český mediální scény prošla, a hlavně — včera jsem se konečně zas jednou dobře bavil.

S kamarádkou ze školy jsme se šli do Yachtu kouknout na koncert kapely, ve který hraje na bicí náš (teda vlastně můj, její až příští semestr) přednášející filozofie. Byla to správná pohoda — maličkej klub plnej fajn lidí, rocková hudba podle mýho gusta (přinejmenším ta redhoťácká a creamácká pasáž)… nakonec jsme tu idylku uzavřeli v Livinu (dá se v Brně jít v jednu ráno ještě někam jinam?), kde jsem se znova přesvědčil o tom, že ze mě Harapes nebo Balanchine nikdy nebude…

Dneska jsem dopsal tři seminárky, vytiskl si další kus skript, a až ve vaně vypiju svůj hrnek genmaichi (mám slabost pro japonský čaje), pudu na to.

PS: vím, že by se mi to nemělo stávat, ale… já název tý skupiny prostě a jednoduše zapomněl

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

čtvrtek, 4. prosince 2003

žába smrti 01:57

Žába smrti

Znojmo — 8. 8. 1935 mlátili v Drnholci na Znojemsku u sedláka Weise pšenici. Měli vypůjčenou mlátičku na elektrický pohon. Na mlátičce nahoře pracovala 22letá Marie Práglová při podávání do stroje. (…) Najednou si vzpomněl 19letý dělník Rudolf Schwab, že by mohl provést taškařinu a poplašit děvčata. Našel dole živou žábu a hodil ji nahoru na stůl. Nastal poprask. Žáda spadla k nohám Pragrové, ta vykřikla, uskočila, uklouzla a než se kdo nadál spadla do mlátičky, přímo do bubnu. Bylo po legraci. (…)

Lidové noviny, 16. září 1937

V knihovně sice nemaj rádi, když se u čtečky filmů se starýma novinama začnete řezat smíchy, ale… fakt jsem si nemohl pomoct.

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

středa, 3. prosince 2003

bezstarostná jízda šalinou 20:32

Možná brzo zanevřu na diskmen, protože bez sluchátech na uších se dá v šalině užít spousta zábavy. Jako před chvílí ve třináctce.

Cestovalo se mnou z Čáry asi šest adventistů (nebo jehovistů? prostě těch kluků, co choděj 365 dní v roce oblíklí jako maturanti), jeden totálně opilej postarší chlapík, a taky Boží posel ze Štatlu. Ještě v zastávce začal opilej stařík, kterej měl v dlouhým šedivým plnovousu zbytky jídla (nebo možná něčeho horšího), nadávat těm klukům v oblecích, a to naprosto kouzelným způsobem (»kořeňu, voháklé seš, jak kdyby sis to sral z hotelové školy, ale takhle uhnót, do piči, když kolem tebe potřebuje někdo projít, to hovno, co?«), zatímco Boží posel, kterej seděl asi o tři sedadla před ním, se sebevědomě chopil svý misionářský úlohy, a začal kázat. Koncert.

Na Hlavase jsem z okna viděl pitbullteriéra, kterej bez vodítka, náhubku a jakýhokoliv dozoru pobíhal mezi lidma; (tragi)komický na tom bylo to, že o pár metrů dál stáli dva policajti, kteří bez jakýhokoliv zájmu o psa buzerovali u přechodu lidi za špatný přecházení. Boží posel ze Štatlu i jehovisti mezi tím vystoupili, zůstal jsem v šalině sám s pár novejma lidma a… tím opitým chlapem, samozřejmě.

Celou Křenku řval na řidiče »kurva, chlapé, stiš to rádió«; když vystupoval, vrazil do nějaký ženský, nasral se na ni, a pak na ni bušil z druhý strany okýnka tak dlouho, než se šalina konečně zas rozjela. Těžko říct, co dělá teď, vypadalo to na slušný tři promile. Pochybuju, že se mu »to« stalo díky nějakýmu ušlechtilýmu destilátu, ale… to už je vlastně jeho věc.

Právě díky všem těmhle postavičkám v Brně není nikdy nuda

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

úterý, 2. prosince 2003

svatby, svatby, svatbičky 02:19

Skoro jsem se ve všem tom spěchu zapomněl pochlubit, že už jsem viděl American Wedding. Ačkoliv… nejspíš bude lepší nechlubit se, a místo toho raděj důsledně varovat všechny, kterým by nemusel sednout mix těch divácky nejnestravitelnějších stránek Salome a Cable Guy…

Když jsme před třema a půl rokama šli se Simbim a Hankou do Kapitolu na první díl, nemohl jsem tušit, jak dlouho mi v hlavě zůstane nejenom fantastická scéna s koláčem, ale vlastně celej film. American Pie byl milej, zábavnej, a hlavně — napínavej. Až do úplnýho závěru netušíte, jak to s klukama (a jejich holkama a mámama, samozřejmě) dopadne — v každý scéně vás rozesměje něco nečekanýho, všem hercům jejich role maximálně sedí… i po takový době se na Prci, Prci, Prcičky aspoň dvakrát do roka kouknu, abych si připomněl svý koňský leta, a navíc se docela dobře zasmál…

O trojce se dá říct jen jedno: doufejme, že tuhle sérii uzavírá. Nemám rád filmy, ve kterých už na začátku víte, jak to asi všechno skončí (což platí i o jednotlivejch scénách, viz třeba pejsci a šlehačkovej dort), ve kterejch tvůrci uplatňujou přístup sperma i moč už tu byly, takže zbývá hovno, nejlíp psí, ve kterejch se neobjeví Mena Suvari, ačkoliv ji čekáte, ve kterejch slovo fuck zazní tříkrát v každý větě, nejspíš jen proto, aby si mohly třináctiletý děcka šeptat o supr nepřístupným filmu…

Nebudu ale úplnej škarohlíd — dvě věci se mi líbily. Tou první byla scéna s Fraulein Brandi a Officer Krystal, a tou druhou… Jimův táta, samozřejmě. Na devadesát minut je to ale dost málo.

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

pondělí, 1. prosince 2003

co bych potřeboval víc než sůl 22:31

Už pár dní sním o volným víkendu, dřevěný chaloupce někde na Vysočině, třech nebo čtyřech dobrejch knížkách k přečtení, dóze kvalitního japonskýho čaje, ošatce jablek a ošatce buchet, mobilu nechaným doma a nikom, kdo by mě tam rušil při válení se za pecí, nasávání voňavýho podzimního vzduchu na dvorku a marnejch pokusech zapálit petrolejku.

Snad ani nemusím dodávat, že by ta chalupa stála na úplný samotě, aspoň půl hodiny chůze od nejbližší vesnice, mimo všechny dopravní, cyklistický, běžkařský a turistický cesty, mimo rok 2003.

Stačily by jen ty dva dny; pak bych už měl docela určitě dost síly na návrat do mý milovaný postmoderní civilizace, s rozumem opět ostřejším žiletky, intuicí přesnější šťouchů těch chlapíků, kteří na Eurosportu v noci předváděj kulečníkový triky, s pusou znova správně nakrojenou a s indexem roztržitosti blížícím se nule.

Stává se ze mě totiž vygumovanej robot, podobnej tomu, kterej si o prázdninách nadšeně třásl rukou se Špidlou…

# | M. K. | ohlasy Počet názorů

bejzik nolidž

píše, okopává, zalévá: M. K.

*1984

velmi trvalé bydliště: Brno

oficiální portrét

icq: 40679966

archiv

vedlejší vchody

droogs

blogroll

kuchyně

pro zadávání příspěvků používám blogovací program EasyBlog